Rozhovor s bronzovou medailistkou Aničkou Skalskou

Den po získání bronzové medaile vyzpovídal úspěšnou medailistku reprezentační trenér Jaroslav Švec

Aničko, jak se s odstupem cítíš, jak vnímáš svůj úspěch?
- Cítím se uvolněně. Úspěch byl pro mě velkou motivací. Těšila jsem se na to, až budu mít po všem, a přijde klid. Budu si moci odpočinout, ale hlavně celá náročná příprava bude mít smysl. Medaile byla velkou odměnou za námahu. Mám z ní velkou radost, a přináší mně pocit klidu.

Radost a klid je důležitý, ale nepřijde až moc velký pocit sebeuspokojení, který by tě mohl odradit v další cestě za úspěchcem.  Jak vidíš svojí další sportovní kariéru?
- Myslím si, že následující rok s přechodem do kategorie juniorek bude těžký. Bude potřeba získat mnoho zkušeností. Je to náročná cesta, ale věk nebude hrát už tolik roli. Myslím, že v nové kategorii budeme se soupeřkami více vyrovnanější.

 Jaké jsou tvoje nejvyšší cíle, tvůj životní sportovní sen?
- Asi jako pro každého sportovce je nejvyšší metou účast na olympijských hrách.

K prní tvé medaili vedla náročná cesta. Jak ji vnímáš?
- Měla jsem smůlu, protože na EC v Teplicích jsem se zranila, a díky zranění jsem mohla začít plnou přípravu až týden před ME, což bylo velmi náročné a složité. Ke zranění se přidaly žaludeční problémy, a můj start na ME byl hodně vzdálený.  Za přípravu chci poděkovat svým oddílovým trenérům Romanu Šimsovi a Jiřímu Dolejšovi, díky patří i reprezentačním trenérům a v neposlední radě, byl mou velkou oporou Demyd Bohdan.

V kategorii dorostu tě ještě čeká účast na EYOF na Slovensku. Co pro tebe tento turnaj znamená?
- To je pro mě "třešnička na dortu" v dorostenecké kategorii, na který se moc těším. Vnímám jej velmi pozitivně i pro svojí atmosféru.

 Přeji ti moc dalších úspěchů. Teším se, že i další dorostenci v Rize navážou na tvůj úspěch, a můj rozhovor něbude poslední. Děkuji.
- Držím klukům a holkám palce